Podrobnosti o systému FSC

Certifikace dřeva z šetrně obhospodařovaných lesů má dvojí účel. Pomáhá rychle rostoucímu množství spotřebitelů i firem, které nechtějí nakupovat výrobky, jež způsobují ekologickou devastaci, vybrat zboží, na něž se mohou spolehnout.

Zároveň dřevařské společnosti i majitele lesů stimuluje k šetrnému hospodaření. Výměnou získají důvěru zákazníků i přístup na "zelený" trh.

Princip certifikace

Lesní certifikace je inspekce, která ověří, zda je ten který les obhospodařován v souladu se stanovenými tzv. certifikačními kritérii. Pokud kontrola skončí pozitivním výsledkem, má majitel právo obdržet osvědčení, certifikační list.

Kritéria tvoří soubor ekologických, sociálních a ekonomických standardů, které musí hospodaření v lese splňovat. Zajišťují, že vlastník respektuje ekologické limity, nehospodaří na úkor místních obyvatel (důležité kritérium především u tropických zemí) a respektuje práva ostatních.

Držitel certifikačního listu má právo používat pro dřevo ze svého lesa logo, které jeho zboží odliší od výrobků, jež tyto standardy nesplňují.

Šetrné hospodaření má zajišťovat vitalitu lesa, regenerační schopnost, jeho biologickou rozmanitost, ochranu vzácných biotopů i ohrožených druhů rostlin či živočichů. Podobně musí poskytovat trvalé zázemí pro okolní obce, ať již ekonomické, rekreační nebo ochranu proti záplavám, a kvalitní zdroj dřeva.

Certifikace se nemusí vztahovat pouze na samotné dřevo, ale rovněž na výrobky z něj. Aby mohly nést logo, musí být při jejich výrobě použit alespoň stanovený minimální podíl dřeva z certifikovaných lesů. V praxi to znamená, že certifikován je vedle lesů také dřevozpracující průmysl.

Lesní certifikace je zároveň tržním a marketingovým nástrojem. Pořízení certifikace se vlastníkům či zpracovatelům vyplatí ani ne tak vyšší cenou výrobků ze zaručeně šetrně získaného dřeva, jako spíše zvýšenou poptávkou po certifikovaných produktech. Při současném přebytku dřeva na některých trzích logo zajišťuje lepší odbyt.

Spotřebitelé v některých zemích Evropy či severní Ameriky dnes vyžadují dřevěné výrobky s ekologickým označením a poptávka po určitých druzích dokonce převyšuje nabídku. To vyvolává potřebu certifikace stále větších rozloh lesů.

Lesní certifikace též může být účinným nástrojem k prosazení většího využití dřeva jako obnovitelné suroviny namísto plastů, kovů či betonu. Podmínkou pro takovou změnu ovšem je, aby pocházelo z místních a šetrně obhospodařovaných lesů.

FSC - Jak funguje

FSC je nezisková asociace, založená zástupci mezinárodních ekologických organizací, velko- i maloobchodníků se dřevem, lesníků, dřevozpracujícího průmyslu, sdružení reprezentujících domorodé obyvatele lesů, odborů a certifikačních organizací z celého světa. Má nyní přes 400 členů ve více než 50 zemích světa.

Hlavní kancelář FSC monitoruje, hodnotí a vydává akreditace nezávislým certifikačním orgánům. Tyto firmy nebo organizace potom v jednotlivých zemích samy provádějí inspekce v lesích a a poskytují certifikát potvrzující, že dřevo pochází z šetrně obhospodařovaných lesů.

Dřevo nebo dřevěné výrobky od producenta, který certifikaci obdrží, smí potom nést registrované logo FSC. Poprvé bylo toto právo uděleno necelé dva roky po vzniku FSC, v květnu 1995.

FSC financují dobročinné nadace, granty některých vlád, členské příspěvky i akreditační poplatky. Aby si zachovala nezávislost, nepřijímá hlavní kancelář FSC, která sídlí v Bonnu v SRN, žádné peníze od dřevařského průmyslu.

FSC- certifikace v praxi

Vlastník lesa, který se rozhodne získat pro své dřevo certifikaci FSC, o ni požádá některý z akreditovaných certifikačních orgánů. Vysokým nárokům na tuto funkci zatím vyhovělo jen 10 firem nebo organizací z celého světa.

Certifikační orgán potom provede audit, který posoudí a kontroluje, zda majitel skutečně hospodaří v souladu s certifikačními kritérii. Posouzení provádí především přímo v lese, ale využívá také údajů z lesní hospodářské evidence a konzultuje s úřady i nezávislými organizacemi.

Na základě auditu certifikační orgán vlastníkovi, který hradí náklady na kontrolu, vydá - nebo nevydá - certifikát, který jej opravňuje používat logo FSC.

Audity se poté pravidelně opakují. Při zjištění nedostatků je vlastníkovi certifikát odňat. Kontrol se zúčastňují i zástupci pracovní skupiny včetně nezávislých organizací.

Certifikační kritéria pro každou zemi nebo region vytváří tzv. pracovní skupina FSC tak, aby co nejlépe vyhovovala místním podmínkám a potřebám. V tropických pralesích například musí respektovat požadavky původních obyvatel, v Evropě zase platí povinnost ponechávat určité procento odumřelých stromů k zetlení nebo zákaz kácení podél vodních toků a pramenišť. Závazné je také tzv. výběrové kácení, nesmí se tedy používat rozsáhlé holoseče. Kritéria se řídí celosvětovými Principy a kritérii FSC.

V pracovní skupině, jež kritéria určuje, mají být zastoupeny všechny důležité zájmové skupiny, které mají s lesním hospodářstvím co do činění - lesníci, vlastníci lesů, zaměstnanci lesních podniků, odbory, dřevozpracující průmysl, spotřebitelská sdružení, obchodníci se dřevem i nezávislé ekologické organizace.

FSC - certifikované lesy

Rozloha lesů certifikovaných pod značkou FSC velmi rychle roste. V březnu roku 2006 bylo certifikováno jež 73 milionů hektarů lesů ve 74 zemích pěti kontinentů.

Z toho skoro polovina rozlohy připadá na Evropu. Převažují mezi nimi západo- i severoevropské země : ve Švédsku, Polsku, pobaltských zemích, Nizozemsku, Chorvatsku, Rumunsku a Velké Británii se FSC certifikaci rozhodli uplatnit u veškerých státních lesů.

Ve světě je téměř 5 000 firem s certifikovaným spotřebitelským řetězcem a na trh dodávají více než 20 000 výrobků s visačkou FSC..

FSC produkty představují ve většině západoevropských zemí několik procent trhu. Ve Spojených státech se jich ročně prodá asi za půl miliardy dolarů. Jejich podíl ovšem rapidně roste: trh se ročně zvětšuje o 100 až 150 procent.

Certifikát FSC má dnes oprávnění nosit 600 firem. Velcí i menší zpracovatelé dřeva se hromadně zavazují využívat FSC dřevo ve svých výrobách. Na trhu se také objevují FSC certifikované hračky, nábytek, železniční pražce i papír, vycházejí první noviny na FSC papíru a staví se první domy výhradně z FSC dřeva. Na trhu je dnes 20.000 druhů výrobků se znakem FSC.

Mezi členy FSC je například švédská společnost Assi Domain (největší soukromý vlastník půdy na světě) i firmy Home Depot a B&Q (největší řetězce obchodů pro kutily v USA respektive Velké Británii). IKEA zase už v roce 1999 oznámila, že nebude používat žádné dřevo z původních pralesů, které nenese FSC certifikaci

České FSC

V roce 1998 byl pod značkou FSC certifikován Školní lesní podnik Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity - Masarykův les nedaleko Křtin u Brna. Od té doby nemá problémy s prodejem druhů dřeva, pro které se jen těžko hledá odbyt. Certifikát FSC nese též pila v Olomoučanech (zpracovává dřevo z Masarykova lesa) a 11 dalších dřevozpracujících firem. Certifikát FSC od té doby získaly také 4 lesní podniky.

Na certifikační list má proto automaticky nárok každý, kdo neporušuje lesní zákon. Vůbec se tedy nerozlišuje mezi šetrným a nešetrným hospodařením. Standardy splní například holosečné kácení, umělé smrkové monokultury i používání pesticidů v lese. Stejně tak nemusí majitel v lese ponechávat dostatečné množství dřeva nezbytného k rozkladu. Nezajišťuje také výsadbu dostatečného podílu správných místních druhů dřevin, především listnáčů.

Kontrolu, zda vlastník lesa neporušuje zákony přitom zajišťuje Česká inspekce životního prostředí. Certifikace by měla rozlišovat mezi těmi, kdo jednoduše dodržují právní řád, a nadstandardním šetrným hospodařením.

Český systém certifikace lesů tedy paradoxně stanoví nižší kritéria, než už nyní dodržuje celá řada progresivnějších vlastníků, kteří ani žádnou certifikaci nemají.

Systém navíc počítá s tzv. regionální certifikací, tedy hromadnou certifikací celých lesních pozemků na území kraje nebo dokonce celé republiky. Přitom certifikace má nedokonalé kontrolní mechanismy. Není zaručena důsledná kontrola jednotlivých vlastníků lesů. Protože v certifikačním procesu není zastoupena veřejnost, je systém málo průhledný a nedůvěryhodný.

V praxi tedy celé sdružení za vlastníky podepíše, že budou dodržovat zákon, aniž by potom kontrolovalo alespoň to.

Hnutí DUHA se tvorby Českého systému certifikace lesů účastnilo. Prosazovalo více důvěryhodnou certifikaci a především změnu kritérií.

Tvůrci systému z Rady Národního certifikačního orgánu se však rozhodli nepřistoupit ani na klíčové návrhy změn, které by zajistily dodržování základních standardů šetrného hospodaření - například dostatečný podíl listnáčů na výsadbě, maximální velikost holosečí nebo omezení pesticidů.

Proto se Hnutí DUHA po několikaměsíčních nepříliš plodných debatách s tvůrci Českého systému certifikace lesů rozhodlo definitivní verzi systému nepodpořit.

Český systém certifikace lesů je spíše nástrojem k podpoře většího vývozu českého dřeva, než mechanismem, který by zajistil šetrnější hospodaření v našich lesích.

Také zde nemá příliš dobrou perspektivu. Stále větší část evropských spotřebitelů i dřevozpracujícího průmyslu požaduje certifikaci FSC, která se opírá o konkrétní ekologická i sociální kritéria a má důvěryhodný systém kontrol.